Vyrážíme na tropický ostrůvek Sepi, jeden ze souostroví patřící pod Národní park Tunku Abdul Rahman, asi 15 minut loďkou od KK. Půjčujeme šnorchlovací nádobí a po seriálu nezbytných procedurách a poplatcích (loďka, pojištění, vstup na molo, poplatek za foťák, poplatek za právo zavázat si tkaničku atd.) jsme záhy na ostrůvku. Vždy, když už si člověk myslí, že zaplatil všechny poplatky a tahání ruky z kapsy je prozatímně konec, místní chytrolíni se vytasí na bledou tvář ještě s jedním trikem a poplatkem. V tomhle případě je jím poplatek za vstup na ostrov po připlutí. I celkově je však celá tahle sranda za hubičku. 
Šnorchlování na tomhle klidném, asi 2km dlouhém ostrůvku je libůstka, přesně jak se proslýchá. K vidění jsou obří ježci, hvězdice, průhledné i pestrobarevné ryby, masivní škeble. Palmy na břehu jsou obsypané kokosy. Vyrážíme na trail vedoucí kolem i vnitrem ostrova. Stezka je to rozhodně v ne-evropském podání. Nepříliš upravená, spousta liján, listů, kořenů, spadlé obří stromy, které vyžadují vymýšlet taktiku překonání. Smysly jsou zbystřené, nerado by se šláplo na nějakého hada. Stezka se zvedá a opouští pobřeží. Od moře jde slyšet vlnobití. Džungle vřeští, zpívá, štěbetá, kráká... naštěstí nesyčí! Většina tvorů je aktivních v noci. Netrvá však dlouho a na stezku křižuje přes metr a půl dlouhý varan. Takhle přerostlá ještěrka vypadající jako mini-krokodýlek s 15cm vyplazeným jazykem vyvolává respekt, ale je člověku neškodná, jak se později večer dočítáme, a je to typická potvůrka pro končiny jihovýchodní Asie. O něco později, kdy vegetíme na odlehlé plážičce nás překvapí další, mě tak trochu bezbranného v rouše Adamově, jak se nenápadně zezadu na dva metry připlížil mezi mne a batoh. Pak sebou mrskne do vody a fuč. Je to vyhlášený plavec. Potkat ho někde na šnorchlovačce a nevědět, že je to lidumil, musí být docela sranda (doprovázená šlapáním a polykáním vody).
Žádné komentáře:
Okomentovat